Tak nám dneska končí velice podivný rok 2020. Pro mě byl velice zvláštním, hlavně díky rozhodnutí v lednu, že bych chtěl začít trochu víc běhat.  Rozhodnutí to bylo skvělé a popravdě bych sám neřekl, kolik dobrého mi to přinese. To hlavní je zvládnutí letošní covid krize. Díky nutným homeoffice jsem byl schopen do toho více šlápnout a jako odměnu se mi povedlo se z celé situace tolik nezbláznit. Je konec roku a tak se sluší zhodnotit, co se mi povedlo a podívat se trochu na to, jak bych si běžecky představoval rok následující. Říká se, že veřejně přiznaný plán se stává závazkem a tedy i motivací. To by se mohlo hodit :) Nejúžasnější  momenty 2020 Našel jsem nové běžecké kamarády, díky kterým je běhání celkově zábavnější a veselejší a není to jen robotická práce. Díky tedy hlavně následujícím: 1. mojí ženě Lence , která mě podporuje a občas se nechá ukecat ke společným výběhům. To mě děsně baví a nabíjí. Nakonec jsme společně dospěli tak daleko, že se nechala přemluvit ke společné účas

     Ano, Amy Parkerson-Mitchell je jedna z možných trenérek, které si můžete spolu s tréninkovým plánem vybrat ve svém Garmin Connect. Článek by měl tedy zhodnotit mou zkušenost po 15 týdnech běhání pod vedením této virtuální trenérky.      Garmin Connect vám dnes nabízí několik možných tréninkových plánů. Všechny mají být velice inteligentní a hightech, adaptovat se na vaše aktuální výsledky a zkušenosti a dovést vás k vytouženému cíli, který si spolu s výběrem plánu můžete sami nastavit. Já ze všech variant (5k, 10k, Půlmaraton, Maraton) šel do tréninku na půlmaraton s nastaveným cílem 2 hodiny. Vím, cíl to byl dost ambiciózní, ale kdybychom si nastavovali nízké cíle, nikam bychom to nedotáhli 😋      U tréninkového plánu si tedy nastavíte cílový čas, délku v týdnech, vyberete si trenéra a nastavíte si pravidelnost běhání a u půlmaratonského tréninku si navíc ještě nastavíte, který ze dnů chcete věnovat dlouhému běhu. Garmin vám poté dle těchto údajů sestaví tréninkový plán.      Já

    Když jsem začal běhat letos na jaře, bylo mi jasné, že musím nějak zapracovat na vlastní motivaci, aby se do mých tréninků dostala pravidelnost. Zvolil jsem cestu registrace do několika závodů. Silnice mě moc nebaví a mám raději volný pohyb lesem. Hledal jsem tedy v soupisce závodů trailové tratě.      Jako první závod, do kterého jsem se tedy přihlásil, jsem si vybral Vožický vytrvalostní běh.       Rád bych se s vámi podělil o své zkušenosti a touto cestou vám závod doporučil.      V Mladé Vožici na Táborsku máme chatu, takže možnost zúčastnit se závodu na trase, kterou mám trošku naběhanou, jsem víc než uvítal. Zároveň se tento běh organizuje vždy ze začátku jara, což byl i vlastně začátek mého běhání. Využil jsem to jako srovnávač vlastních sil.       Počasí v den loňských závodů se rozhodlo, že mi tento start rozhodně jednoduchým neudělá. Byla hrozně vlezlá zima (kolem nuly) a lehce pršelo. Déšť se v průběhu závodu párkrát změnil ve sněžení. Trať byla krásně blátivá a klouzává

  Rád bych se s vámi podělil o příběh mé největší běžecké prohry v boji mě proti sobě (a proti Černé hoře v Krkonoších v závodě Mizuno SkyRace Černá hora 2020).  O existenci závodu jsem věděl o jara a od jara mi bylo taky jasné, že to není rozhodně pro mě. Ale člověk míní a život mění, takže jsem se nechal nejdřív vyhecovat kamarádem a přihlásil se na kratší variantu (tedy 10km). To taky nemělo dlouhého trvání a dva týdny před závodem jsem byl již přihlášený na celý závod. Co mě to vlastně napadlo? Vždyť jsem nikdy neběžel takovou vzdálenost ani po rovině, natož s takovým převýšením... Ale pozdě bycha honit 😅 V pátek jsme společně vyrazili směr Krkonoše, abychom nemuseli ráno řešit dopravu a mohli v sobotu v klidu odstartovat. Byl jsem rád, že v tom nebudu sám a budu mít po cestě nějakou tu podporu. Tahle představa ale netrvala moc dlouho. Ještě ten večer jsem si od kamaráda vyslechl zhruba následující: "Hele, já ti teda nevím. Celkem blbě se mi chodí. Uvidíme ráno, jestli budu s

     Běhání je a není zdravou záležitostí. Pokud máte podobnou váhu jako já (tedy metrák plus mínus) určitě se z různých stran dozvíte zásadní poznatky, jakože běhání rozhodně nebude svědčit vašim kloubům, že si tím stoprocentně více ublížíte apod. Z posledních poznatků vědy se můžete i dočíst, že spousta absolventů závodů v maratonu má menší či větší problémy se srdcem. Musím se přiznat, že ani jedno mě naštěstí moc nepálí. O kloubech bych mohl vyprávět hodně, pravé koleno mám již operované dvakrát (plastika křížových vazů), ale běhat jsem začal až potom. Nic nestandardního se zatím během mého běhání nestalo. Na maratony se rozhodně necítím, takže tohle mě taky nějak moc netrápí.       Mám ale ovšem jiné potíže, které musím řešit pravidelně. A jako řešení se mi osvědčily následující mastičky, bez nichž si to své poklusávání prostě nedovedu představit. 1. Lékařská vazelína      Jo je mi jasné, že takovýmito problémy hold všichni netrpí, ale já prostě ano. Jasně, taky to má asi co dělat