Když jsem začal běhat letos na jaře, bylo mi jasné, že musím nějak zapracovat na vlastní motivaci, aby se do mých tréninků dostala pravidelnost. Zvolil jsem cestu registrace do několika závodů. Silnice mě moc nebaví a mám raději volný pohyb lesem. Hledal jsem tedy v soupisce závodů trailové tratě.
Jako první závod, do kterého jsem se tedy přihlásil, jsem si vybral Vožický vytrvalostní běh.
Rád bych se s vámi podělil o své zkušenosti a touto cestou vám závod doporučil.
V Mladé Vožici na Táborsku máme chatu, takže možnost zúčastnit se závodu na trase, kterou mám trošku naběhanou, jsem víc než uvítal. Zároveň se tento běh organizuje vždy ze začátku jara, což byl i vlastně začátek mého běhání. Využil jsem to jako srovnávač vlastních sil.
Počasí v den loňských závodů se rozhodlo, že mi tento start rozhodně jednoduchým neudělá. Byla hrozně vlezlá zima (kolem nuly) a lehce pršelo. Déšť se v průběhu závodu párkrát změnil ve sněžení. Trať byla krásně blátivá a klouzává. Pro mě jako běžeckého novice naprostý ideál :)
Zvolil jsem kratší trať, 7km, která začínala u fotbalového hřiště v Mladé Vožici. Po hodně rychlém seběhu k místní čističce se pak trasa stočila směrem nahoru k zřícenině hradu Šelmberku, kde se otočila zpátky z krátkého kopce a pak hezky strmě vzhůru k fotbalovému hřišti, kde to všechno začalo
První kopec nahoru jsem musel jít. Říkal jsem si, že to je ta nejhorší část celé trati, takže ušetřím nějaké síly na druhou půlku závodu. Ušetřil, ale jelikož jsem v té době neměl tolik naběháno, bylo mi to vlastně stejně k ničemu. Zvlášť když následoval ten poslední kopec do cíle. Myslím, že moje tepovka vylítla někam do oblak a já vše nakonec zvládnul tak tak na hranici omdlení.
Doběhl jsem ve své kategorii poslední. Ale doběhl a to bylo vlastně i mým cílem.
Jasně mi to ukázalo, jak moc potřebuju trénovat a že zvládnutí trailových závodů je přímo úměrné počtu naběhaných tréninkových kilometrů. Není radno to podceňovat.
Nicméně jsem měl ze závodů naprosto úžasný pocit. I přes poslední místo mě účast v Mladovožickém závodě utvrdila v tom, že běhání je prostě super a některé závody stojí za to absolvovat.
Nikdo si tady na nic nehrál, všichni se na sebe usmívali a soupeří mělo opravdu jen rámce fyzického změření sil mezi ostatními blázny, kteří milují stejnou věc.
I přesto, že je tento závod organizovaný dobrovolníky milujícími běhání, vše bylo naprosto skvěle zajištěno. Jak trať, tak i zázemí. Možná to je právě díky tomu, že se organizaci věnují místní dobrovolníci. Z každé části organizace bylo cítit srdíčko a pozitivní energie.
Takové závody miluju (a ne všechny jsou takto pozitivní).
Dovolil bych si vás tedy pozvat na 7. ročník vožického vytrvalostního závodu, který se bude konat 6. března 2021. K výběru budou opět 2 tratě (kratší 7km a delší zhruba dvojnásobná).
Budu tam. Jen se musím rozhodnout, jestli si zazávodit se svým stínem na stejné trati, nebo zkusím tu delší...
Více informací, fotky a videa z předchozích akcí a možnost se přihlásit najdete zde:
Facebookovou událost pak najdete pod tímto odkazem:
https://www.facebook.com/events/136582334610021
Trasa 7km |
Trasa 14 km |
Komentáře
Okomentovat