Přeskočit na hlavní obsah

15 týdnů s Amy, aneb trénink podle Garminu

 

   Ano, Amy Parkerson-Mitchell je jedna z možných trenérek, které si můžete spolu s tréninkovým plánem vybrat ve svém Garmin Connect. Článek by měl tedy zhodnotit mou zkušenost po 15 týdnech běhání pod vedením této virtuální trenérky.

    Garmin Connect vám dnes nabízí několik možných tréninkových plánů. Všechny mají být velice inteligentní a hightech, adaptovat se na vaše aktuální výsledky a zkušenosti a dovést vás k vytouženému cíli, který si spolu s výběrem plánu můžete sami nastavit. Já ze všech variant (5k, 10k, Půlmaraton, Maraton) šel do tréninku na půlmaraton s nastaveným cílem 2 hodiny. Vím, cíl to byl dost ambiciózní, ale kdybychom si nastavovali nízké cíle, nikam bychom to nedotáhli 😋

    U tréninkového plánu si tedy nastavíte cílový čas, délku v týdnech, vyberete si trenéra a nastavíte si pravidelnost běhání a u půlmaratonského tréninku si navíc ještě nastavíte, který ze dnů chcete věnovat dlouhému běhu. Garmin vám poté dle těchto údajů sestaví tréninkový plán.

    Já měl konkrétně 2 hodiny jako cílový čas (což odpovídá tempu 5:41 min/km), 17 týdnů tréninku, 4 výběhy týdně a neděli pro dlouhý běh. No a trénink mohl začít. 

    Byla to celkem sranda, teda aspoň ze startu. Zvlášť, když se mi Amy snažila změřit mé výkony. Každý týden jsem měl tedy v rámci rychlostních fází zařazen jiný typ běhu (závod na čas na 1km, závod na čas na 5 minut), ale po nějaké době tyhle testy nahradily intervalové běhy a celý trénink se dost ustálil. Zpravidla to vypadá následovně:

Pondělí - volno

Úterý - krátký běh (6,5 - 8,5 km co nejrychleji dokážeš; vzdálenost se měnila týden od týdne a střídaly se kratší běhy s delšími)

Středa - volno

Čtvrtek - Intervaly (jejich délka se postupně navyšovala. začali jsme u minuty rychlého běhu vs minuty odpočinkového výklusu a končili jsme u střídání téhož po 3,5 minutách v kombinaci s předchozím měřeným úsekem na 1 míli)

Pátek - volno

Sobota - pomalý výklus (zpravidla 6,5 - 10km s doporučeným tempem kolem 6:45 min/km)

Neděle - dlouhý běh (více než 16km, požadovaná vzdálenost se postupně zvedala, doporučené tempo však zůstalo stejné cca 6:25-6:50 min/km)

    V tomhle režimu to potom točíte týden za týdnem. Jednou za měsíc vám Amy místo intervalů naordinuje rychlostní závod na kilometr, míli nebo daný časový úsek.

  

 Nicméně mě trochu zklamalo, že se po celou dobu nemění požadované tempo. Měřené úseky vlastně podle mě nijak neovlivnili nastavený trénink a i když jsem se zlepšoval, běhal jsem pořád totéž dokola. V systému chybí jakákoliv zpětná vazba a u každého tréninku je pak stejný popisek "Jen tak dál". 

    Na druhou stranu musím přiznat, že jsem během celého tréninku zlepšil své statistiky v podstatě ve všem. VO2Max mi vyrostlo z nějaký 41/42 na 44/45. Udělal jsem si osobák na míli, 5 km i 10 km, a to třeba na úrovni, kterou bych na jaře opravdu během letošního roku nečekal (5km 26:13 a 10 km 55:00). To podstatné ale je rozhodně lepší zvládání dlouhých vzdáleností.

 

   Konkrétně mohu pro srovnání vzít svou trasu na půlmaraton přes Prahu (vystoupím ve Stodůlkách a běžím rovnou od metra přes Dalejské údolí, Prokopské údolí k Vltavě, podél Vltavy přes Kampu na Karlův most a podél druhé strany Vltavy na Palmovku). Tuto trasu jsem běžel na přelomu května a června jako svůj první pokus o půlmaraton a doběhl s časem 2:51 na půlmaraton. Po 15 týdnech s Amy jsem si to zaběhl včera znovu a výsledný čas byl 2:26. Posun je tedy o 25 minut, ale co je podstatnější, neumíral jsem u toho jako před půl rokem. Otázka je samozřejmě, zda za to může konkrétně Amy a Garmin trénink, nebo samotné pravidelné běhání, ale výsledek je to za mě hezký. 

    Jen teda nerozumím tomu, proč nejsem schopen dát půlku za plánované 2 hodiny, když trénink dodržuju poměrně poslušně. Stejně tak musím říct, že mi Garmin trénink sebral trochu radost z běhání. Je to dáno tím striktním předpisem co a kdy máte běhat. Občas bych potřeboval tréninky přesunou z úterý na pondělí apod. ale nebyl jsem schopný přijít na to, jak to v Garmin Connect udělat, abych tím neposunul celý plán týdne. 

    Jak to tedy shrnout? Garmin trenér je super, aby vám ukázal, jak by asi měl být poskládán reálný opravdový trénink. Jaké aktivity je potřeba do běhu zařadit. Taky je fajn, že pro technické tupce, jako jsem já trénink usnadňuje nastavení hodinek na tréninky. Nemusíte to dělat ručně a systém vám sám řekne, kdy zmáčknout jaké tlačítko, nastaví vám měřené intervaly apod. To všechno jsou obrovské výhody. Jako velkou nevýhodu považuju to, že Garmin v rámci tréninků vůbec nezohledňuje třeba nastoupané metry převýšení. Jede čistě jen na tempo a vlastně ho nezajímá ani tepovka. V trénincích podle mě chybí právě zařazení nějakých kopců, schodů apod. Zpětná vazba ke kvalitě tréninků a vašeho snažení je taky mizerná, nebo spíš žádná. 

    Zkoušeli jste to taky? Jaký je váš názor? Napište mi vaše zkušenosti, rád se obohatím.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Trasa Tip: Hurá na Karlštejn

Dal jsem si závazek, že v rámci svého blogu budu častěji vybíhat na nové stezky a dávat vám tak tipy, kam to stojí za to vyrazit.  Dlouho jsem si plánoval vyběhnout směrem ke Karlštejnu. Dosud jsem ho na vlastní oči neviděl, takže tato trasa je takovou nápravou vlastivědné chyby. Navíc hrady jsou celkem vděčným cílem nejen pěších výletů, ale i výběhů. Máte jasně danou konstantu, kterou pak máte šanci cestou párkrát zahlédnout (většinou jsou na kopci, že) a máte se tak vlastně na co těšit. U Karlštejnu je to o to víc super, že k němu vede parádní železniční trať a vlaky od Prahy i ku Praze jezdí pořád zhruba co půl hodinku. Není teda potřeba plánovat moc transport, kam hodit auto a podobně, ani nemusíte přemýšlet tentokrát v kruhu (mé nejčastější plánování - odkud vyrazím, tam se musím většinou vrátit). Můžete si tedy vybrat, zda tuto trasu poběžíte směrem ke Karlštejnu, nebo vyrazíte z něj a doběhnete někam k Praze (nebo do Prahy; proti gustu...) Já si zvolil variantu Karlštejnskéh...

Kdo maže, ten jede. 3 masti, bez kterých to prostě nedám.

     Běhání je a není zdravou záležitostí. Pokud máte podobnou váhu jako já (tedy metrák plus mínus) určitě se z různých stran dozvíte zásadní poznatky, jakože běhání rozhodně nebude svědčit vašim kloubům, že si tím stoprocentně více ublížíte apod. Z posledních poznatků vědy se můžete i dočíst, že spousta absolventů závodů v maratonu má menší či větší problémy se srdcem. Musím se přiznat, že ani jedno mě naštěstí moc nepálí. O kloubech bych mohl vyprávět hodně, pravé koleno mám již operované dvakrát (plastika křížových vazů), ale běhat jsem začal až potom. Nic nestandardního se zatím během mého běhání nestalo. Na maratony se rozhodně necítím, takže tohle mě taky nějak moc netrápí.       Mám ale ovšem jiné potíže, které musím řešit pravidelně. A jako řešení se mi osvědčily následující mastičky, bez nichž si to své poklusávání prostě nedovedu představit. 1. Lékařská vazelína      Jo je mi jasné, že takovýmito problémy hold všichni netrpí, ...

Začínáme běhat s hrochem: M&Ms

Rozhodnutí o tom, zda začneme běhat mají většinou podobné důvody. Dost často jde o novoroční předsevzetí spojené s hubnutím, nebo jste si řekli, že vaše fyzička začala těžce stagnovat a vylézt s nákupem do prvního patra bez zadýchání nezvládnete, nebo chcete být in a běhání je teď prostě trendy. Ať už máme různé důvody, velice brzo narazíme na dva hlavní problémy - zvednout se z gauče a dělat to pravidelně.  Z toho důvodu bych chtěl tento článek věnovat právě M&Ms , tedy Motivaci a Meditaci .  Motivace je celkem slušný prevít, ale je potřeba se s ní naučit pracovat. Pokud toto nezvládneme, velice brzo nám běhání začne lézt krkem a přestaneme ještě dříve než s ním opravdu začneme na plno. Motivaci bych rozdělil do dvou kategorií - krátkodobou (týkající se jednoho jediného výběhu) a dlouhodobou (zodpovědnou za to, že budeme běhat i v únoru, březnu a nejen první týden či dva od samotného začátku). Právě dlouhodobá motivace je faktorem, který nás zvedne z gauče a donutí vyra...