Trasa Tip: Hurá na Karlštejn

Dal jsem si závazek, že v rámci svého blogu budu častěji vybíhat na nové stezky a dávat vám tak tipy, kam to stojí za to vyrazit. 

Dlouho jsem si plánoval vyběhnout směrem ke Karlštejnu. Dosud jsem ho na vlastní oči neviděl, takže tato trasa je takovou nápravou vlastivědné chyby. Navíc hrady jsou celkem vděčným cílem nejen pěších výletů, ale i výběhů. Máte jasně danou konstantu, kterou pak máte šanci cestou párkrát zahlédnout (většinou jsou na kopci, že) a máte se tak vlastně na co těšit.

U Karlštejnu je to o to víc super, že k němu vede parádní železniční trať a vlaky od Prahy i ku Praze jezdí pořád zhruba co půl hodinku. Není teda potřeba plánovat moc transport, kam hodit auto a podobně, ani nemusíte přemýšlet tentokrát v kruhu (mé nejčastější plánování - odkud vyrazím, tam se musím většinou vrátit). Můžete si tedy vybrat, zda tuto trasu poběžíte směrem ke Karlštejnu, nebo vyrazíte z něj a doběhnete někam k Praze (nebo do Prahy; proti gustu...)

Já si zvolil variantu Karlštejnského cíle. Navsnadě jsou dva možné startovní body - nádraží v Radotíně, nebo nádraží v Černošicích. Rozdíl ve vzdálenosti dělá zhruba rovných 5 km. Radotínská cesta má 18,5 km a ta černošická 13,5 km. Radotínská má tu výhodu, že vystoupíte z vlaku, napojíte se na červenou Svatojakubskou cestu a po ní si to domastíte až do cíle. U černošické je potřeba přestoupit z modré na červenou (přesedání ve Vonoklasech). 

Radotínská cesta pak má jeden kopec navíc, takže celkově nasbírané stoupání činí nějakých 430m, z Černošic to dělá 330m.

Běžel jsem tentokrát kratší variantu. Dlouhou si dám příště 😇

Do Černošic jsem se dovezl autem. Kousek od nádraží se dá krásně zaparkovat (zdarma), a to rovnou na Karlštejnské ulici. Po ní je taky potřeba kousek popoběhnout, než se dostanete na modrou do lesa. Tady bych dal první doporučení, zkuste na stezku vyrazit při větším suchu nebo mrazu. Já měl teploty lehce nad nulou a znamenalo to, že většinu cesty jsem klouzal blátem. Byla to sice sranda, ale vypadal jsem jako prase a běh do kopce znamenal dva kroky vpřed a jeden zpátky. Cesta z kopce pak připomínala řízený volný pád ožralého kormorána, který se s vypětím všech sil snaží neprásknout zobákem do nejbližšího stromu. 

No nic, zpátky k trase. Jakmile zahnete na modrou, čeká vás první stoupák. Zhruba v půlce kopečka uvidíte louky s koníky. Já se tam nezastavoval, protože u plotu stála rodinka s malými dětmi a nechtěl jsem moc vyděsit. 😊 Po modré doběhnete až do Vonoklas. Jsou to nějaké 4 kilometry, půlka do kopce, půlka po rovince a před Vonoklasy vás čeka rychlý seběh po opravdu uzounké cestičce (tady měl kormorán asi největší problém). 

Ve Vonoklasech je to trochu nuda, protože musíte proběhnout po asfaltce celou vesnicí. Kousek od městského úřadu se na křižovatce dáte doleva na červenou. Jakmile necháte Vonoklasy za sebou, čeká vás nádherný dlouhý seběh až pod zbytky hradu Karlík. Přiznám se, že bohužel nevím, jak samotná zřícenína vypadá. Myslel jsem si, že je přímo po cestě, ale zjistil jsem, že kousek před koncem seběhu je potřeba zabočit doprava. Karlík totiž leží asi 250 metrů od stezky. Tak třeba příště. Pod Karlíkem vás čeká kousek po silnici, než se napojíte do lesa na asi nejdelší stoupák celé trasy. 

Výživný a dost dlouhý kopec vás dotáhne až do Mořinky. Tady je další povinný kousek po asfaltu. Za Mořinkou pokračujte po červené, která mimo jiné už nese i název Cesta Elišky Přemyslovny. Je to super připomenutí, protože jsem si díky tomu hned začal zpívat všechny písničky z Noci na Karlštejně. Ještě že jsem skoro nikoho nepotkal 😁

Po stezce vystoupáte až na nejvyšší bod této cesty, nějakých 385m n.m. (šlo to poznat, protože bláto aspoň na chvilku vystřídal sníh). Ale odtud je to už nádherným sešupem až pod Karlštejn, kde se napojíte na silnici. Z pod hradu zbývá pak poslední kiláček na nádraží. 

Abych neudělal ostudu, tak jsem se převlíknul do suché mikči a šustky, počkal 15 minut na vlak a dojel zpátky do Černošic k autu. 

Můj letošní první trail se opravdu vydařil a tato cesta je moc hezká. Škoda těch povinných přeběhů po asfaltu, škoda mého občasného bloudění (ale bez toho by u mě asi nebylo něco v pořádku; cesta je jinak značená dobře a poctivě). 

Verdikt i díky prvnímu setkání s Karlštejnem 9/10 hvězdiček.

Trasa z Černošic

Trasa z Radotína