Dal jsem si závazek, že v rámci svého blogu budu častěji vybíhat na nové stezky a dávat vám tak tipy, kam to stojí za to vyrazit.  Dlouho jsem si plánoval vyběhnout směrem ke Karlštejnu. Dosud jsem ho na vlastní oči neviděl, takže tato trasa je takovou nápravou vlastivědné chyby. Navíc hrady jsou celkem vděčným cílem nejen pěších výletů, ale i výběhů. Máte jasně danou konstantu, kterou pak máte šanci cestou párkrát zahlédnout (většinou jsou na kopci, že) a máte se tak vlastně na co těšit. U Karlštejnu je to o to víc super, že k němu vede parádní železniční trať a vlaky od Prahy i ku Praze jezdí pořád zhruba co půl hodinku. Není teda potřeba plánovat moc transport, kam hodit auto a podobně, ani nemusíte přemýšlet tentokrát v kruhu (mé nejčastější plánování - odkud vyrazím, tam se musím většinou vrátit). Můžete si tedy vybrat, zda tuto trasu poběžíte směrem ke Karlštejnu, nebo vyrazíte z něj a doběhnete někam k Praze (nebo do Prahy; proti gustu...) Já si zvolil variantu Karlštejnského cí

Rozhodnutí o tom, zda začneme běhat mají většinou podobné důvody. Dost často jde o novoroční předsevzetí spojené s hubnutím, nebo jste si řekli, že vaše fyzička začala těžce stagnovat a vylézt s nákupem do prvního patra bez zadýchání nezvládnete, nebo chcete být in a běhání je teď prostě trendy. Ať už máme různé důvody, velice brzo narazíme na dva hlavní problémy - zvednout se z gauče a dělat to pravidelně.  Z toho důvodu bych chtěl tento článek věnovat právě M&Ms , tedy Motivaci a Meditaci .  Motivace je celkem slušný prevít, ale je potřeba se s ní naučit pracovat. Pokud toto nezvládneme, velice brzo nám běhání začne lézt krkem a přestaneme ještě dříve než s ním opravdu začneme na plno. Motivaci bych rozdělil do dvou kategorií - krátkodobou (týkající se jednoho jediného výběhu) a dlouhodobou (zodpovědnou za to, že budeme běhat i v únoru, březnu a nejen první týden či dva od samotného začátku). Právě dlouhodobá motivace je faktorem, který nás zvedne z gauče a donutí vyrazit ze dv